Dannyho stránky

Křišťálové lebky zkázy -roku 1927 našla Anna Mitchell-Hedgesová, při vykopávkách mayského města Lubantum v Britském Hondurasu (dnešní Belize), lebku v životní velikosti, pečlivě vytesanou z kusu čirého křišťálu. Chyběla spodní čelist, ale tři měsíce nato byla nalezena v zemi asi metr od místa, kde původně ležela lebka.
Taková je oficiální historie předmětu, kterému se říká Mitchell-Hedgesova křišťálová lebka nebo Lebka zkázy, a který je považován za nejúžasnější umělecké dílo, jaké kdy lidská ruka vytvořila. Ani kousek jejího hladkého povrchu neprozrazuje, jakým způsobem byl tento udivující předmět vyroben. Neznáme původ ani tvůrce ani pravděpodobný účel tohoto hypnoticky zlověstného předmětu.

Existuje však další lebka vytesaná z křišťálu a v životní velikosti. Podle gemologa G.F.Kunze, který se zabývá zkoumáním drahých hornin, druhou lebku do Evropy přivezl z Mexika španělský voják někdy před francouzkou okupací Mexika v polovině 60. let 19. století a prodal ji anglickému sběrateli. Dnes se nachází v londýnském Muzeu lidstva.

V autobiografii "Danger My Ally" otec Anny píše, že Lebka zkázy je "nejméně 3600 let stará a podle legend ji používal mayský velekněz při esoterických obřadech. Je popisována jako ztělesnění ďábla".

Větší pozornosti se Mitchell-Hedgesově lebce dostalo až tehdy, když odborník na křišťál, Frank Dorland, který ji šest let zkoumal, prohlásil, že souvisí s několika zvláštními jevy. V objemném svazku "Feats and Wisdom of the Ancients" Dorland uvádí, že tato lebka: ...někdy mění barvu, někdy se zaplní mlhou, vydává "prchavou vůni" a zvláštní zvonivé zvuky, zobrazuje horstva, chrámy a řadu dalších objektů, a jednou za několik minut ji obklopovala svatozář.Ti, kteří lebku viděli, když ji měl Dorland půjčenou, podobné jevy potvrzovali. Někteří dokonce říkali, že když se jí upřeně zadívali do očí, zrychlil se jim tep, svaly na rukou a nohou se napjaly a jejich oči jako by byly vtahovány do prázdných očnic lebky. Dorland se domnívá, že tyto účinky nemají podstatu fyzikální, ale halucinativní, podnícenou strukturou křišťálu lebky.

Bermudský trojúhelník - je tajemnou oblastí v západním Atlantiku, ve které beze stopy zmizelo neuvěřitelné množství letadel a lodí. Od roku 1945 je to již více než sto vodních či vzdušných plavidel. Geografické vymezení těchto neblahých událostí tvoří na mapě trojúhelník, který spojuje Floridu, Portoriko a Bermudy a podle něho vznikl název, který poprvé použil v roce 1964 Vincent Gaddis, ostřílený americký badatel v oblasti záhadných jevů.

Velikosti stran tohoto trojúhelníku jsou tyto:
Hamilton (Bermudy) - San Juan (Portoriko): 1,540 km
San Juan (Portoriko) - Miami (Florida, USA): 1,660 km
Miami (Florida, USA) - Hamilton (Bermudy): 1,664 km

Vzniklo víc než bezpočet teorií, proč má trojúhelník takovou moc. Zahrnovaly útoky mořských příšer, únosy páchané mimozemšťany či podmořskými Atlantiďany, vražedné vlny obrovských rozměrů, náhlý únik metanu z hornin na mořském dně, černou díru a geomagnetické anomálie. Nicméně pravá příčina těchto zmizení nebyla dosud odhalena.